Kdo by dnes neznal Roblox? Platformu neomezených možností s jednoduchou 3D grafikou, na které můžou hráči tvořit vlastní minimapy, světy a herní zážitky? S Robloxem se však pojí i mnoho problematických kauz a skandálů. V článku najdete malý přehled těch nejzajímavějších.
Obsah článku
Základním stavebním kamenem Robloxu je, že – když už se vám podaří nadesignovat sofistikovanou skákačku, hororovou únikovku nebo legrační hostinu, můžete si do vlastního (nebo už existujícího) prostředí přizvat své kamarády a známé, s kterými můžete v Robluxu dělat...no, snad opravdu úplně cokoliv. A jako skvělý bonus se můžete nastylizovat do jednoduchého avatara, pro kterého najdete v Robloxu snad úplně všechny představitelné skiny, účesy a doplňky – od obleků s kravatou až po slaninu ve vlasech. Ty si můžete koupit za speciální herní měnu Robux. No nezní to skvěle?
Na první pohled zní popis takové platformy opravdu lákavě. Navíc nejde jen o první dojem – zvláště během pandemie si Roblox nasbíral hromady a hromady hráčů, kterým setkávání naživo chybělo. V Robloxu neexistovaly restrikce; hráči spolu zažívali zábavné příhody, které následně plnily Youtube a ještě zvyšovaly popularitu platformy. Nicméně - velká svoboda v herním prostředí však přináší i určitá úskalí.
Roblox míří zejména na mladé hráče. Pod „mladým hráčem“ si představme opravdu velmi mladé hráče – na Robloxu najdeme obsah už pro pětileté děti. Na Robluxu je téměř 30 milionů uživatelů, kterým je méně než 13 let, což je téměř polovina všech hráčů. A jak se ví, děti jsou na internetu stále jednou z nejzranitelnějších cílovek. A Roblox je tak trochu digitálním hřištěm, na kterém neplatí příliš mnoho pravidel.
Nedostatečná moderace
Na Robloxu si můžete vybrat z hromady různých „zážitků“, miniher, které můžete prozkoumávat sami nebo se svými přáteli. Ne všechny zážitky na Robloxu jsou však vhodné pro děti, i když se tak na první pohled tváří. Obsah na Robloxu se příliš nemoderuje – a co se v zážitku děje za pochodu, také není příliš kontrolováno.
V praxi to tedy znamená například to, že se děti mohou dostat k zážitkům jako je třeba „Bathroom Simulator“, (veřejné záchody či sprchy, na kterých se avataři věnují explicitním sexuálním aktivitám) nebo do různých bytů (condos), ve kterých probíhají orgie. Žádný z těchto prostorů není označen jako nevhodný pro nezletilé. Ve virtuálním prostoru se dějou i jiné formy sexuálního násilí – například znásilnění virtuálního avatara, které si zažila sedmiletá holčička z USA, nebo nevhodné pohyby avatarů na online diskotéce.
Obecně se na Robloxu dá najít i další nevhodný obsah: zážitky, ve kterých figurují populární dětské postavičky typu Prasátko Peppa, a které jsou v rámci zážitku rozmašírovány mačetou s pořádnou dávkou krve (což pro pětileté děti, které seriál sledují ve volném čase, jistě není příjemný zážitek), strašidelná potápějící se ponorka, ve které je hráči děsivým napůl mužem, napůl chobotnicí, sděleno, že umře, nebo jiné agresivní hry, v rámci kterých se hráči vraždí nebo k sobě volí nepřiměřené násilí.
Děti na podobný obsah naráží samy, nebo jim pozvánka do těchto prostor přijde přímo do privátní zprávy – kde narážíme na další potíž Robloxu, nemoderované konverzace. Na Robloxu s dětmi často vedou nevhodné konverzace predátoři, kteří se z dětí snaží vymámit pornografický materiál, za který jim slibují Robux, lokální herní měnu. V Británii se jedenáctiletý chlapec stal terčem výhrůžek, že pokud nezašle sexuální video, ublíží pisatel jeho rodině. Podobný případ se mimochodem stal i v Česku a týká se i chlapců – zrovna u nás šlo o devíti- a osmiletého chlapce, kteří dostávali zprávy od dospělé osoby. Ta se z nich snažila vymámit osobní údaje, intimní fotografie a nabízet sex (dokonce při předstírání, že dospělá osoba patří k Policii ČR).
Problémem Robloxu je, že ačkoliv se snaží o nápravu, je zatím poměrně nedostatečná – nicméně už existuje například automatický detektor nahoty, který zabanuje uživatele bez oblečení. Více se případně dozvíte i v našem článku Sex a násilí v Robloxu? Děti na ně běžně naráží.
Vykořisťování mladých devů
Jedním z důvodů, proč je Roblox tak populární u mladých, je možnost vytvořit si úplně vlastní herní zážitek. Naprogramovat si celou mapu od píky, vytvořit nové sety oblečení, vymyslet příběh a napsat skript...Roblox už na svých titulních stránkách píše, že nabízí skvělou příležitost pro mladé aspirující programátory, kteří by si rádi vydělali nějaký ten peníz. A to malé programátory láká. Existují celé tábory, na které jezdí mladé natěšené děti s cílem naučit se programovat Roblox zážitky.
Už zde se však objevuje první potíž: herní zážitek, který vytvoříte na Robloxu, bude programován hodně specificky – Roblox má svůj vlastní interní systém. Pravděpodobně se tak herní zážitek nepodaří přenést na jinou herní platformu, kdyby se hráč rozmyslel, že chce najednou svou hru nabízet na iOS či na androidu.
Nevadí. Pokud se však mladý developer rozhodne hru dokončit a publikovat v interním systému Robloxu, zjistí, že se mu naskytují dvě možnosti: hru buď vlastním organickým způsobem propagovat (na svém Youtube kanálu, mez přáteli..), nebo si Robuxem připlatit za reklamu. Což mnoho motivovaných dětí jistě bude chtít vyzkoušet.
V tomto bodě mladí vývojáři zjišťují, že celý magický proces tvorby hry nebude tak snadný. Zjistí, že ani reklama není všespásná: možná zaručí, že někdo přijde, ale zaručí, že se dostanou na hlavní stránku se zážitky? Pravděpodobně ne. A najít organicky některý z nových zážitků je na platformě poměrně složité (nikde se nezobrazují například Nejnovější hry, takže pokud přímo neznáte název nebo vývojáře dané hry nebo vám o ní někdo přímo neřekne, nemáte prakticky šanci se dozvědět, že existuje). To vede samozřejmě k možná prvnímu smutnému nárazu, možná až k demotivaci dětí se snažit tvořit herní obsah (což Roblox nezajímá, protože často už děti vloží do systému peníze na reklamu či ze své hry nějaké peníze přímo vydělaly).
Zde se však nachází další potíž: pokud se mladým programátorům zadaří a svou hrou si něco vydělají, zjistí poměrně smutný fakt: peníze si jen tak nevyberou. Převést si je z Robloxu na svůj běžný účet můžou totiž až v momentě, kdy budou mít vyděláno zhruba kolem 300 dolarů (zhruba šest tisíc korun). A pokud je někdo opravdu extrémně talentovaný a povede se mu tuto hranici překročit, čeká jej další nepříjemné překvapení: konverze měny Robux je velmi nepříznivá. Dostane totiž za svých 30 000 Robuxů zhruba třetinu - asi 100 dolarů (2000 korun). Pro Roblox jde však o velmi výhodný obchod: ke kterému využívá dětskou práci.
Závislost na zážitcích
Spousta obsahu na Robloxu však vypadá poměrně nezávadně. Zvláště po přečtení předchozích odstavců si člověk říká, že jde o extrémy - a pokud si zahraje nějaký neagresivní simulátor, kterých je nyní na Robloxů jako hub po dešti, tak se přeci nic nemůže stát.
Na Robloxu se však objevují simulátory, které mohou vést až k závislosti. Nemluvíme jenom o simulátorech hracích automatů, které jsou na Robloxu také a nedávají dětem zrovna dobrý příklad do života, ale i o zdánlivě nevinně vypadajících simulátorech, jako je Lifting.
V Liftingu hráč musí neustále posilovat, aby byl schopen zvedat silnější a těžší materiály. Začne posilovat s tužkou, časem zvedne i celý dům. Postavičky se také zvětšují, čím silnější jsou - takže ihned po příchodu do herního prostředí vidíte, „kdo je tady králem“. Problémem této simulace však je, že je neuvěřitelně jednoduchá a člověk vidí výsledky opravdu rychle. To vede k dvěma potenciálním problémům. Ten první je hypotetický a méně pravděpodobný, ale to neznamená, že se nestane: dítě bude mít potíže se sebeobrazem, kdy třeba začne cvičit i v reálném životě v domnění, že jde o srandu, ale rozhodně se z něj nestane chlapák schopný zvedat domy za měsíc.
Druhým problémem, a nejspíše i palčivějším pro rodiče, je ten, že jakmile bude cvičit v Liftingu (nebo jakémkoliv jiném podobném simulačním zážitku) dostatečně dlouho, přestane být progres tak jednoduchý. Najednou neroste. Ale mozek (a zvláště nezralý mozek dítěte) už si zvykl na rychlou odměnu. Co v takovém případě dělat? Nasypat do hry Robux, abych rostl já/můj včelí úl/mé schopnosti a dovednosti – rychleji.
Gambling v Avatar Shopu
Tvorba avatarů je zábava. Člověk si může zvolit oblečení, vlasy, doplňky, jaké chce – a v Robloxu je rozhodně z čeho vybírat. Většina obsahu je dostupná za Robux. V tomto článku se případně dozvíte, jak koupit Robuxy a kolik stojí. Roblox také nabízí speciální edice limitovaného obsahu. Tímto popiskem se zatím nijak neliší od jiných her, jejichž součástí je také tvorba vlastní postavy.
Nicméně v Robloxu jsou věci trochu jinak. Zatímco třeba ve Fortnite, které funguje podobně a v kterém si můžete dokoupit skiny a oblečení, si speciální obsah drží svou cenu, v Robloxu cena tohoto obsahu neustále kolísá a je přímo závislá na tom, kolik uživatelů si jej zakoupí. To vede k nejrůznějším spekulacím. Platforma nabízí hráčům cenové grafy, které mohou i ti mladší využít ke studiu inflačních období ceny položky. Avatar Shop tedy funguje jako burza a podněcuje hráče k hazardnímu chování.
Oof!
Když v Robloxu váš avatar zemřel, skončila hra, nebo jste ji resetovali, ozval se typický zvuk.
“Oof!”
Znal jej snad každý. Na internetu se objevoval v memech, krátkých videích; byl zkrátka všude. Zvuk však byl ze hry před několika lety odstraněn. Proč?
Ukázalo se, že “oof” Robloxu nepatří. Jde o zvuk ze hry, která existovala roky před Robloxem - a objevil se ve hře jménem Messiah z roku 1999.
Tommy Tallarico, který zvuk před léty sám nahrál, ale Roblox v životě nehrál, napsal na Twitter dotaz, jestli je zvuk “oof” ve hře automaticky už když si hru nainstalujete, nebo jde o nějaký speciální stáhnutelný efekt. O Roblox se začal zajímat, když na YouTube natrefil na videa ze hry a zvuk okamžitě poznal. A protože Robloxu nikdy neposkytl práva na použití zvuku, ani nebyl přizván k tvorbě hry, začal situaci řešit.
Někdy se člověk může setkat i s opravdu bizarním koncem.
Fanouškovskou základnou prošly protichůdné reakce: někteří fanoušci byli nešťastní, že Tallarico nechce zvuk Robloxu poskytnout, i když je pro hru ikonický. Další naštvaní, že se ozývá až po třinácti letech. Jiní Tallarica plně podporovali a tvrdili, že by měl být za svou práci odměněn: přeci jen šlo o menšího developera, který stál proti obrovskému korporátu.
Tallarico po nějaké době překvapil svou odpovědí, ve které na Twitteru sdělil, že zvuk oof! Robloxu nabídl, ale odmítli jej koupit; s tím, že zvuk získali na nějaké ilegální stránce před patnácti lety. A tak Tallarico odmítl, aby Roblox zvuk používal.
Celý případ se nakonec dostal až k soudu, který Tallarico vyhrál a s Robloxem se domluvil. Roblox nakonec Tallaricovi zaplatil a požádal jej o spolupráci. Tallarico pro Roblox vytvořil exkluzivní obsah a poskytl možnost “oof” ve hře používat, ale za poplatek. Běžný zvuk konce hry je tedy dnes už jiný.
Tento případ je však jedním z mnoha: nerespektování autorských práv je červenou nití, která se vine historií Robloxu. Na platformě se například našly minihry s Pokémony, aniž by s nimi dalo souhlas Nintendo, nebo minihry imitující Minecraft.
Nefér banování
I když v předešlých odstavcích hovoříme o nedostatečném moderování, i na Robloxu můžete dostat ban. A můžete jej dostat i zcela bezdůvodně. Na Redditu dokonce funguje celý subreddit /stupidRobloxBans, který mapuje nejbizarnější bany, které lidé na Robloxu dostali.
Roblox třeba banuje lidi, kteří se účastní legračních miniher imitujících zápasy politiků (Obama VS SODA) s tím, že nepodporuje politická vyjádření - ačkoliv hru sám na své platformě nabízí. Lidé dostávají ban i za negativní vyjádření ohledně autoritářských režimů (muž, který například řekl, že Severní Korea by měla být svobodná), nebo vám udělí varování, pokud sami chcete někoho reportovat za rasismus. Ze hry Blade Ball vás mohou vykopnout za to, že často říkáte slovo “ball”, nebo okamžitě banuje hráče, kteří říkají věci pouze z legrace (“i am a hacker” nebo “stop bullying me”). Hra také rozpoznává jako škodlivá i úplně nevinná prohlášení - lidé sdílí například příběhy, kdy pozdrav “yo bro” Roblox vyhodnotil jako sexuální obtěžování. Člověk může automaticky dostat ban, pokud použije slovo jako “gay” nebo hovoří o jiné platformě jako je třeba “Discord”.
Navíc, pokud máte pocit, že dostáváte bany čím dál častěji, je to nejspíše pravda. Z pozice “banovaného” není úplně snadné se dostat. Na Robloxu funguje citlivý automod, který banuje uživatele automaticky tím víc a snadněji, čím víc historických banů dostanou.
Leaky dat
Robloxu také často unikají citlivá data. Jde nejen o adresy a telefonní čísla uživatelů, ale například i o velikost triček. Největší únik dat začal nejspíše v roce 2020, kdy skupina uživatelů přímo na Robloxu dokázala získat údaje o téměř 4 000 dalších hráčích. Útok navíc nepozorovaně trval několik let. Únik dat je na této platformě obzvláště citlivý právě proto, že ji většinou využívají děti.
Doporučené články
Diskuze
Zatím je tu ticho. Prolomte ho jako první.
